Chytrá energie měst a obcí: První energeticky nezávislá obec ve výrobě tepla a elektrické energie

Obyvatelé obce Kněžice se rozhodli vrátit ke kořenům a žít v rovnováze s přírodou. Velká část odpadních surovin (včetně posečené trávy či shrabaného listí) se zde využívá pro výrobu tepla i elektřiny v bioplynové stanici, která nahrazuje i čističku odpadních vod. Obec získává teplo také spalování biomasy v kotli a výhledově uvažuje o přidání solárních elektráren například na obecních budovách. Rozsáhlé zkušenosti Kněžic v budování energetické soběstačnosti a využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla přinesly obci vítězství v kategorii Chytrá energie pro města a obce v rámci ocenění Obnovitelné desetiletí.

Kněžice jsou malá obec s 500 obyvateli, která se nachází asi 20 kilometrů od Poděbrad. Nenápadná obec se stala známá díky své cílevědomé cestě za dosažením energetické nezávislosti, na kterou se vydala již v roce 2007.

„Z počátku zájem našich obyvatel o projekt nebyl moc silný. Ale po třech letech zapojení do projektu, debat, exkurzí a prezentací obdobných projektů jsme měli 120 domů v obci z dnešních 159. Zbytek jsme připojili ještě v průběhu stavby nebo v posledních čtyřech letech,“ popisuje vztah místních k projektu dlouholetý starosta Kněžic Milan Kazda.

Unikátní projekt spojuje přírodní zdroje energie. Bioplynová stanice zpracovává odpad z domácností, septiků nebo zemědělské a potravinářské výroby. Obec tak díky výstavbě bioplynky ušetřila za budování veřejné kanalizace. Bioplyn zpracovává kogenerační zařízení, které z něj vyrábí elektřinu i teplo. Dalšími obnovitelnými zdroji v obci jsou dva kotle na biomasu. Jeden spaluje slámu, druhý štěpku a dřevní odpad. Kotle jsou určeny především pro topnou sezónu, kdy doplňují v ohřevu užitkové vody a vytápění bioplynu.

Využití biomasy je dobrým impulsem pro místní ekonomiku. Prostředky zůstávají u regionálních zemědělců a dalších dodavatelů. „Biomasu se snažíme sehnat do 20 kilometrů od obce. Štěpku pro kotelnu si z větší části vyrábíme sami. Slámu bereme od místních zemědělců a z blízkého okolí. Co se týká odpadů je to jako na houpačce, někdy je přetlak, jindy nedostatek, ale to je v této oblasti normální,“ popisuje Milan Kazda zkušenosti se sháněním paliva. Dalším přínosem je zpracování odpadu se septiků v bioplynové stanici. Obec by veřejnou kanalizaci budovala vzhledem k místním podmínkám jen obtížně a řešení prostřednictvím bioplynky tak přineslo úsporu 45 milionů korun. Vedle domácích odpadů se bioplynka postará také o posekanou trávu a další biologicky rozložitelné odpady.

Celkové náklady projektu se pohybují okolo 130 milionů korun. Obec získala podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje a od Státního fondu životního prostředí. Vlastní vložené prostředky ve výši 43,2 milionů korun splácí z výnosů.

Vedle ekonomických přínosů se Kněžicím vrací investované prostředky také v lepším životním prostředí a zaměstnanosti. Provoz obnovitelných zdrojů dává práci pěti lidem a Kněžice šetří 11 000 tun oxidu uhličitého za rok. Výstupní odpad z bioplynky pak slouží jako hnojivo pro okolní pole. Projekt ovlivnil naprosto zásadně ovzduší v obci Kněžice a je to znát i při chůzi po obci. Před realizací projektu v době inverze, se po ránu při roztápění kotlů válela oblaka kouře po zemi, dnes je tento problém vyřešený právě díky šetrným zdrojům energie.

V současné době obec plánuje rozšíření systému o suchou fermentaci, aby bylo možné využít biologicky rozložitelné odpady s obsahem písku, kamení a jiných částic, které v mokré stávající části jsou nepoužitelné. Výhledově se chce obec také pustit do výstavby vlastní distribuční sítě, aby se stala reálně energeticky nezávislou. Pak by přišly na řadu také možnosti využití střech pro výrobu sluneční energie.